Česká energetická společnost ČEZ učinila první kroky pro přípravu dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech. Jadernou energetiku však po celé Evropě provází obrovské problémy i odpor veřejnosti. Šance na dostavbu Dukovan je proto minimální.

Médii proběhla na konci minulého týdne zpráva, že český energetický gigant ČEZ požádal ministerstvo životního prostředí o posouzení vlivu případné výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech na životní prostředí. Takzvaný proces EIA přitom předchází všem povolením pro velké stavby a jeho účelem je vyhodnotit vliv projektu na životní prostředí a lidské zdraví.

ČEZ se v tiskových prohlášeních tváří, že o proces posuzování vlivu na životní prostředí požádalo z toho důvodu, že v době dynamicky se proměňující evropské energetiky musí být připraven na všechny varianty. Podle svých slov považuje jadernou energii za nejlepší řešení v podmínkách České republiky a zároveň plní „úkoly z Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky, který schválila vláda ČR“.

Celý proces EIA bude pravděpodobně trvat několik let, již dnes je však jasné, že o dostavbě jaderných elektráren v České republice budou rozhodovat úplně jiné faktory. O dostavbě Dukovan (případně Temelína) rozhodne především jejich financování, ekonomická návratnost investice, geopolitická situace a v nejkrajnějším případě i odpor angažované veřejnosti. Po celé Evropě můžeme vidět několik příkladů, které naznačují, že jaderné elektrárny mají u nás utrum.

Předražené reaktory nové generace

V Evropě se v současnosti reálně staví (nebo dostavují) tři jaderné elektrárny nové generace a minimálně dvě z nich provází nekončící peripetie. Nekonečným příběhem je třeba dostavba třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny na finském ostrově Olkiluoto…

Nové bloky měly Finsku dodávat elektřinu již v květnu 2009. Provozovatel elektrárny Teollisuuden Voima však již v roce 2014 oznámil, že dřív než v roce 2018 elektrárna v provozu nebude. Podle původních plánů měl každý z bloků stát tři miliardy eur, avšak už v roce 2012 přiznala stavební společnost Areva, že minimální cena třetího bloku bude osm a půl miliardy euro.

Kvůli peripetiím se stavbou třetího reaktoru tak nakonec provozovatel elektrárny upustil od plánu postavit čtvrtý blok. Dostavba jaderné elektrárny ve Finském Olkiluotu se tedy ze zářícího klenotu jaderné renesance proměnila v naprostou katastrofu.

Nejinak je tomu v případě stavby třetího bloku francouzské jaderné elektrárny Flamenville, který měl stát už v roce 2012. Podle posledních prohlášení stavební společnost Areva, která stejně jako ve Finsku staví i jadernou elektrárnu ve Francii, očekává uvedení do provozu v roce 2018.

Podle původních plánů měla elektrárna stát něco málo přes tři miliardy eur, současné náklady jsou však odhadovány na 10,5 miliardy euro.